Co chci....
Chci se nadechnout, ale nejde to, srdce mi svírá úzkost a to tak, že dost pevně,
Chci se postavit a stát nad tím vším trápením, co mě obklopuje, ale nejde mi vstát ze země,
Chci už políbit ty rty, co každou noc provází moje sny a co se přede mnou tak sladce pohupujou ve vlnách vánku,
Chci už ho chytit do náruče a neříkat nic, jen políbit ty krásné oči, co nemůžu na ně přestat myslet ani na chvilinku.
Láska že je krásná? Omyl! Láska bolí a zabíjí a směje se mi do očí
a když už si myslím, že hůř mi být nemůže, se zbytkem mých sil, a snahou postavit se, pěkně zatočí
a mě už to vadí, já chci žít svůj život, ne život lásky, co mě tak ubíjí,
nechci tě lásko, běž si obtěžovat někoho jiného, já s tebou končím, vím, i tebe to zabíjí.
Tyhle moje slova a všechny ty řádky a krásné sny, co si malujeme a pak se najednou rozplívají, já už nevím, co dělat, jak zbavit se lásky co tak silná je a vždy mě zase zpátky srazí na kolena, já už chci vstát a dýchat a už takhle nemůžu žít dál, lásko, pochop to a nech mě jít já už podle tebe nechci žít….
Snad už se vymaním z tvé náruče, plné slz a bolesti, snad už se dokážu bez tebe obejít…. Asi ne, viď lásko, tak proč mě ale trápíš? Proč mi tak ubližuješ? Proč mě tak ničíš? Já chci slzy vyměnit za smích a bolest za radost, tak mi už řekni lásko, kdy budu konečně šťastná i já?
