I+J pirátky silnic
S mojí kamarádkou Ivou jsme skoro stejně staré, resp. já jsem o 14 dní starší!!!!! Z čehož vyplívá, že řidičák jsme si dělaly takřka nastejně. Nevím proč, ale s Ivou máme tak zvláštně propletené životy a hlavně naše problémy s autama. Když jsem si dodělala řidičák v osmnácti, Iva, která začla dřív, už ho měla. Dokonce jí tuším táta koupil staršího Peugeota, takže byla opravdu frajerka:-) do toho jsem já dostala od našich našeho Favorita a najednou se z nás a ještě jednoho pána stal postrach Dobré Vody, Suchého Vrbného, Bahňáku a přilehlého okolí, prostě piráti silnic, zasvěcení chápou:-))))))) My s Ivou nejsme klasické řidičky, které vyjíždějí jednou za týden na nákup a zpátky, řízení se nám dostalo do krve rychle a nejednou jsme se nechaly vyhecovat k menším závodům, že Ivo:-))))))) Problém byl, že naše auta, obzvlášť při našem stylu jízdy a hlavně - ženské, přece se o ně nebudem starat, dokud to jede, jaksi začaly protestovat a občas vysadily zrovna v situaci, kdy jsme to nejméně potřebovaly. Zvláštní bylo, že co se stalo Ivě, stalo se i mě a co se stalo mě, během pár dní zažila i Iva. Překotně jsme si volaly a sdělovaly si, na co se má ta druhá v nejbližší době připravit. Vzpomínám si, například, jak mi Iva volá a vypráví zážitek: "tak ti jedu, docela rychle, už jsem skoro u křižovatky a že si přibrzdím a zatočím doleva, no a šlápnu na brzdu a ono nic, tak jsem jela rovně......". Strašně jsem se jí smála, než se mi o pár dní později stalo něco podobného. Jela jsem v koloně a tak nějak se to hnulo, já se rozjela, nicméně už nepřibrzdila, takže jen tak tak jsem vybočila a jela samovolně vedle kolony po krajnici....... lidi na mě tak zvláštně koukali, proč je jako předjíždím zprava.... no co dodat. Pak jsem rozbila blatník, Iva pár dní na to také. Když při vyjíždění ze dvora urvala zrcátko, mohla jsem se potrhat smíchy, no nestalo se mi za měsíc to samé? Naštěstí narozdíl od Ivy mě to šlo spravit, Iva kupovala nové.... Ale asi největší zážitek byl, když mi Iva z ničehonic volala a říká: "čau co děláš? Já stojím zrovna na Lidické a vysílám ti tu kouřové signály....". Nechápala jsem, tak mi Iva začala vyprávět, jak zastavila na Lidické ul., jenže mezitím jí její autí asi zkratovalo a jak měla zařazenou rychlost, nastartovalo se , pustilo se na hlas rádio, z kapoty se vyvalil ohromný dým a rozjelo se i přes ruční brzdu do ulice a ještě troubilo. Iva prý vyběhla a stála vepředu opřená o kapotu a snažila se ho brzdit, samozřejmě všichni ochotní jí pomoci, křičeli "utíkejte, bouchne to....", takže tam Iva stála chvíli sama, vedle sebe nákup, než pak přiběhl nějaký pán s hasičákem, otevřely kapotu a vzniklý oheň uhasili. Né že bych byla škodolibá, ale Iva celou situaci podala stylem, u kterého se nešlo nesmát, a na konci říká, "se moc netlem, to jsem prej ještě měla štěstí, že mám diesela, protože kdyby to byl benzín jak máš ty, tak to už vybouchlo..." no já se smála pořád a říkám, "prosim tě to snad nemyslíš vážně, jak se ti to mohlo stát, ty máš to auto fakt ve strašným stavu...". Nicméně měsíc na to jsem byla tankovat u Globusu v ČB, když už jsem byla v globu nakoupit, že, no a tak jsem natankovala, šla zaplatit, nastartovala a jela. Když jsem akorát objížděla benzínku, přestalo hrát mé nové radio. Si říkám, co je to za bordel a stočila jsem pohled na rádio a začala všemožně mačkat všechny tlačítka co tam byly, ale radio nereagovalo. Pak jsem se zarazila a pořád za jízdy jsem se podívala na palubovku, ale vše z ničehonic zhaslo. A pak, když jsem ještě více zvedla oči, uviděla jsem ohromný kouř, který se mi valil z podkapoty. Rychle jsem zatáhla ručku, vyskočila z auta a v hlavě mi jen letěla Ivy poznámka, "kdybych měla benzín a ne diesel, tak to vybouchlo". Uvědomila jsem si, že jsem vedle benzínky, no to by byl kráter, teda. Začala jsem vyhazovat věci z auta a hledat hasičák, jenže bohužel jsem si ho vyndala doma v garáži, já ho přece nepotřebuju, ne? Tak jsem se aspoň snažila zastavit auta, co projížděla kolem, ale každý dělal, že mě nevidí. Až pak jeden pán, když už jsem mu vběhla pod auto, přizastavil a já na něj křičela, čím to mám uhasit a on že vodou a ujel, to mi opravdu pomohlo. Pak jsem si vzpoměla, že mám v kufru nakoupené pomerančové limonády nu a tak jsem jednu vytáhla, otevřela kapotu, natřepala a celou jí tam nastříkala a opravdu, uhasila jsem to!!!!:-)))))))) Jsem moderní žena, takže si samozřejmě dokážu poradit v každé situaci:-)))) Pak jsem se otočila a viděla jsem nějakýho pána, jak běží přes louku s obrovským hasičákem, nevím proč, strašně mi těma pohybama připomínal Mitche z Pobřežní hlídky, když doběhl, nebylo už třeba cokoliv hasit. Složila jsem se tam vedle auta a lapala po dechu. Pak jsem to volala Ivě a mé záchvaty smíchu mi srdečně vrátila. No, sehnat odtah taky nebyla legrace. Všichni mí kámoši byli pryč a tak jsem musela sáhnout do rezerv a požádat mého tehdejšího přítele R o odtah. Věděla jsem, že to pro mě udělá, ale s jakou nechutí, koupil si totiž zrovna novou Octavii a dost se o ní bál. Takže přijel, ale protože já jsem přece řidič začátečník, přivezl si ještě kamaráda, který bude sedět ve favoritu. Lano jsem měla, ale R připadaly ty 3 metry moc krátké a tak vytáhl nějaký popruh, asi tak 10 metrů dlouhý a se spokojeným pohledem konstatoval, že to je ta správná délka, aby uventualně uchránil před střetem svou Octavii. Vyjeli jsme, jenže to by nebyli dva tvrdohlavý chlapi, aby se během jízdy několikrát nestalo, že se neshodli, v jakým pruhu nakonec pojedem, takže se nejednou stalo, že se můj favorit objevil vedle nás a kamarád tam hysterickýma posunkama jasně naznačoval, že pruh který určil on, je ten správný. Dojeli jsme naštěstí ve zdraví a Favorit i Peugeot se spravili a jezdili zvesela dál. Za to my s ivou už jsme byly o mnoho opatrnější..... Jinak momentálně má Iva v háji centrál, nejde jí kvůli tomu nastartovat auto a mě už se to jednou u mého auta stalo taky.... takže historie se opět opakuje.....