My? Nééé, to jsme určitě nebyly my...
Jednoho večera, když jsem si takhle seděla doma ve svým křesílku a relaxovala, mi pípla smska a tam psala Iva, že má problém a jestli by se nemohla stavit. Nu, odepsala jsem jí, že může, ale moc jsem jí tu cestu nezáviděla, byť jsme od sebe v tu dobu daleko nebydlely, byla venku už tma a docela poprchávalo. asi za deset minut se přiřítila zmoklá Iva a hned od dveří na mě vybalila: "on mi určitě zahybá, má nějakou jinou, já to vím!!!" Věděla jsem že mluví o svým tehdejším příteli a tak jsem se jí ptala jak na to přišla a ona mi začala vyprávět jak si posílali sms, jak jí tam tolik věcí nesedělo, pak že jí zas neodepisoval a že by potřebovala nějak nenápadně zjistit, jestli je vůbec doma. No, neváhala jsem ani vteřinu a vytáhla mé paruky. Jedna byla tak tmavě zrzavá, delší, druhá černá, střih Kleopatra. Rychle jsme si paruky rozdělily a nasadily, z Ivy se rázem stala zrzka a ještě jak měla brýle, no zůstala jsem na ní koukat a říkám, "ty Ivo, ty vypadáš jak učitelka..." a ona se podívala na mě a říká, "no a ty zas jak kurva".:-))) Pěkně jsem jí poděkovala za upřímnost a už jsme se hrnuly k mému favoritu a vyrážely směr město. Dojely jsme k přítelovo domu, ale vzhledem k tomu, že to byl dům bytový a on bydlel až v nejvyšším patře, docela dobře jsem nechápala, co tu budem dělat. Nu, tak jsme nenápadně zastavily o dvě ulice dál, vytáhly deštník a už jsme se prodíraly mokrým křovím, přece nepůjdem veřejně po cestě, nevím, jestli to bylo pro to, aby nás eventuálně neviděl a nebo proto, jestli iva doufala, že ho tu přistihneme v křoví inflagranti. Samozřejmě jsme ho nikde neobjevili, ani nic jiného, jediné, co se nám opravdu povedlo, bylo vyděsit z křoví pána, který šel zrovna kolem a venčil svého Yorkšíra. Tak jsme se zklamaně vrátily k autu, já čekala, že bude nějaká akce, tak nic, ale než jsme odjely, Iva mě ještě požádala, ať objedu jeho barák. Tak jsem jela a Iva na mě z ničehonic zaječela, "co blbneš, zhasni světla, vždyť nás uvidí!!!" Světla jsem sice na chvíli zhasla, nicméně jsem pochybovala o tom, které jedoucí auto je v noci méně nápadnější, jestli to se světly a nebo bez světel..... No, nic jsme neobjevily, ale když už jsme byly v tom, rozhodly jsme se zkontrolovat ještě mého přítele. Oběhly jsme v noci jeho dům a já si povylezla na plot, abych nahlédla oknem do kuchyně, "jo, dobrý, je tam sám...", jenže když jsem slézala, podklouzla mi díky tomu mokrému plotu noha a tak jsem pak měla na boku mega modřinu a málem vyvrknutý kotník, což jsem posléze přítelovi hodně těžko vysvětlovala, moje výmluvy typu: "jsem běžela, zakopla a spadla..." se minuly účinkem, ve finále mě dorazil větou, "to víš, že jo, to ti tak věřim, bůhví, za kým jsi lezla....." Všechny upozorňuju, že jsme to dodnes ani jedna nepřiznaly:-)))