Nominujte mě na oskara aneb jak z debila udělat ještě většího debila))))
Je to už déle, co jsem byla u Blanky na návštěvě, podívat se, jak se jí samotné bydlí a probrat nějaké nezbytně důležité věci, jako například nové vztahy, koupě skleniček na víno atd. Když jsem dorazila, byla tam ještě jedna Blanky kamarádka, která se po chvíli zdekovala. Ten den jsem měla silně podezřívací a když Blance zazvonil telefon a začala nějakému klukovi vysvětlovat cestu, kudy se k ní dostane, čekala jsem nějakou lest na mě, takže jsem jí telefon z ruky vytrhla a už do telefonu spustila křížový výslech.
J: Čau, tady Jana, kdo jsi?
P: Pavel.
J: Jakej Pavel
P: No prostě Pavel
J: Odkud!!!
P: To je snad jedno ne?
J: Ti říkám odkud?
P: Z Kaplice
J: Jo tak to jo a proč vlastně voláš?
P: No protože to nemůžu najít, kde bydlí Blanka
J: No doma přeci….
A začala jsem Pájovi vysvětlovat cestu k Blance, což se mi skoro nepodařilo, takže do konce, to tuším, dotáhla Blanka. Ten den jsem měla mimo jiné náladu i rejpací a tak celkově dobrou, když přišel Pája, byl takovej zamlklej a celkově dost jednodušší, chtělo to tu trošku rozproudit a tak jsem pokračovala ve svým křížovým výslechu… Dopředu upozorňuju že můj rozhovor probíhal s naprosto vážnou tváří, na rozdíl tedy od Blanky)))
J: Takže jsi z kaplice?
P: Jo to jsem..
J: A co děláš za práci?
P: Tak nějak všechno…
J: Co všechno?
P: No všechno…
J: Obor?
P: Sekačky a tak různé stroje, ale dělám v té práci všechno….
J: Takže managera, účetní a tak jo?
To už se Blanka začínala tlemit…
P: Nééééé, spíš jako seřizovače a tak
J: Hm, tak to je dobrá práce a kolik si tak vyděláš?
Zrudnul….
J: no řekni mi to, se nestyď…
P: Tak 12
J: Tolik???? Tak to máš dobrej plat.
P: A Co děláš ty?
J: Já dělám v Globusu, na kase
Blanka výbuch smíchu…
J: co se mi tlemíš? Náhodou je to super práce a těch deset tam mám taky tak co!!!!
Rozčílila jsem se na oko na Blanku, která už se dostávala do křeče a pokračovala jsem..
J: Náhodou, když máme inventuru, tak dostanu třeba i stovku přidáno…
P: Jako na hodinu?
J: Ne, na den, ale na ulici jí nenajdeš, to máš 5 piv….
Blanka opět výbuch…
B: Já myslela že ty pivo nepiješ?
J: jsem zase začla…
B: a kdy?
J: včera…
Blanka se zase začala smát a mě už taky bolelo všechno jak jsem se přemáhala zachovat tu naprosto vážnou tvář. Podívala jsem se na Pavla a ten byl z toho toho úplně div živej, ale chápavě na mě jako zaměstnance koukal.
J: Prosim tě, se jí divim jak může Blanka podnikat, no já bych takovou práci dělat nemohla, já teda ne, nikdy, mě přijít domu pojišťovák, tak ho skopnu ze schodů a pojistky? Mě se přece nemůže nic stát tak co… Hele tady mám svý prachy jistý a když makám, dostanu prémie i tři stovky klidně, no to máš 15 piv!!!!!!!
P: hm, no to je fakt…
J: a co ty Pájo, jsi ženatej, rozvedenej, svobodnej, povídej, takovej hezkej kluk…
Blanka další výbuch smíchu, protože ten kluk teda dvakrát přitažlivej nebyl, třeba zubaře neviděl ani z letadla, protože jestli jsem ještě nikdy neviděla černé zuby, tak tady byly naprosto všechny a když otvíral pusu aby něco řekl, sliny mu dělaly provázky, což bylo značně nechutný))))
P: No jsem svobodnej…
J: Holku nemáš?
P: Nemám
J: Jakto?
P: Ty děláš i na kriminálce?
J: Proč?
P: Takovej výslech
J: se zajímám, ne? To je snad pěkný, se taky zeptej na co chceš, ti řeknu pravdu, já nemám co tajit…
Ucítila jsem jak se opět zachvěl stůl jak se Blanka začala smát a už si začala říkat, že ten kluk musí být fakt snad slepej, že tu hru neprokoukne a nebo já jsem tak dobrá herečka….
P: hm a ty máš kluka?
J: ne, už ne... my se museli rozejít víš, on hodně pil…. Vlastně jsme se poznali v léčebně v Dobřanech…
Zasnila jsem se, podívala do dálky a pokračovala v příběhu
J: Jsem se léčila víš, jsem toho vypila, to víš, to lítalo, nejdřív víno, pak tvrdý, okena a tak…
P: A kolik jsi vypila třeba vodky denně?
J: No, tak podle chuti, pět…. Šest…
P: Panáků?
J: ne, litrů
P:aha
P: a Blani ty tu nic k pití nemáš? Tak já skočim něco koupit…
J: Tak jo a pozdravuj holky na kase!!!
Pája se zvedl a s našim návodem kudy tudy do Globusu vyrazil pro víno. Teprve když se za ním zaklaply dveře, vypukly jsme obě v opravdu huronskej smích))))
J: Hele ten ten můj alkoholismus neustojí, ten už se nevrátí, to ti říkám)))
B: Ale jo, teda ty jsi fakt herečka to je něco, já se tu smíchy počůrám---
J: No já mám taky co dělat)))))
Za 20 minut zvonek a Pája za dveřma. Donesl víno, blanka podala otvírák a už nám naléval.
J:já nemůžu, já řídím….no, ale jenom trochu teda, ale nesmíte to na mě prásknout v léčebně!!!! Tak nalejvej Pájo, no dělej, už mám žízeň, ukaž, v které je nejvíc? Jo ta prostřední, tak tu mi podej….
Hned jsem se chtěla napít, ale nějak se mi to naklonilo a polila si ruku…
J: Bože!!!! Já jsem taková kráva, taková škoda!!!!
A začala si to za Blanky smíchu olizovat
J:se netlem, no podívej, bože já jsem nemehlo, no, to se říká krev páně a já tu s ní takhle plítvám….
Vstala jsem od stolu a šla si ruku omýt.
B: Počkej, krev páně je snad červený víno, ne?
J: No, to je fakt, ale když krev páně je červený víno, co potom je víno bílé….
To už jsme neustály ani jedna a začaly se tlemit. Pája seděl, koukal, nepochopil, netušil…
J:No jo no, ty Blani ale já ti závidim, takovej pěknej kluk, no koukni na ty oči, no krasavec, o tebe se holky jistě rvou…
P: No moc ne…
J: (údiv) Ale ne, to ti nevěřim, nepovídej!!!!
P: No fakt
J: Hele a vy s Blankou chodíte?
Ticho
J: Tak jo nebo ne?
Pája pokrčil ramenama
J: Takže ne a mě bys nechtěl?
Pája se mi podíval na prsa a pokrčil ramenama
J: Halooo, sem se mi dívej, tady mám oči!!!
P: ale tak já nevim, no…
J: tak mi dej adresu ne, ti napíšu nějakej dopis, jo? Ale odepíšeš mi?
P: Jo, ale já neumim pravopis
J: z toho si nic nedělej, já taky ne…
P: No viď Blani, co jsem to dnes napsal?
B: Kvjet
J: No a ono se to jako píše jinak?
Blanka další výbuch.
B: No já nevim, asi jo…
J: hele ty víš, že mi ten pravopis nejde, že to těžko zvládám, že jsem dislektik, což je mimojiné i jedno ze tří cizích slov které znám!!!
B: Fakt jo? Do you speak english?
J: No Pájo, co to říkala? Ty jí rozumíš?
P:Ne, nerozumim…
J: Už mě s tim jak ze mě děláš debila štveš Blanko!!! Kolikrát ti mám říkat, že španělsky neumim!!!!!
Blanky další výbuch smíchu už mě ani nepřekvapil….
B: Si sinora….
J: Jo, to znám, to bylo v telenovele v Esmeraldě tušim… Pájo napíšeš mi tu adresu?
Blanka přinesla papír a Pája prohlásil, že se mu psát nechce, a že mi bude diktovat.
J: Ale mě psaní dělá strašný problémy… no tak jo, no
P: Takže Pa-vel ….
J: Počkej počkej, P, A…jo to je ta stříška s bidýlkem…. V, E….jo to jsou hrábě…
A v tomhle duchu vzpomínání na písmenka jsem pokračovala po celou dobu psaní.
J: hele ale teď mi tam pájo ještě něco připiš, protože jinak mi Bláža vedle z kasy neuvěří, že mám kluka!!!!!
P:Ne já nevim co….
J: Jo, něco tam napiš, se mi bude smát Bláža, ona je strašná kráva….
P: Tak jo..
A psal: „Blážo věř jí, ona nelže…“
J: hm a jako nic romantickýho nedopíšeš?
Tak Pája dopsal básničku: LYBAT SE MÁ, LYBAT SE MUSÍ, KTOMU JEN STAČÍ, DVE LIDSKE PUSI…
Z těch hrubic se mi zatočila hlava, ale ustála jsem to a zatvářila se strašně dojatě….
J:no to je nádhera, podívej….
Blanka se podívala a zas se začala smát)))))
J:ne, nesměj se, hele můžeš mi to nějak nakopírovat? To víš, já počítač nemám, ani ten stroj na to, jak se to jmenuje?
P:Multifunkční tiskárna…
J: multi… co?
Blanka záchvat.
J: To víš, my počítač nemáme, ani internet, ten maj na obci, jediný ve vesnici, tak tam chodíme všichni…
P:aha
J: No a ty bydlíš kde?
P: Na zastávce…
J: Aha, jako vlakovej nebo autobusovej?
P: No jezdí tam i vlak…
B: ne, to je obec Jani, tam se to tak jmenuje….
J: Jo takhle, tak já to pochopila že třeba přespáváš přímo v zastávce, tak co je na tom se podívej třeba na naše Mercury i plasmovky tam jsou…
P: Ne já mám byt 1+1
J: No a jak velkej?
P:40m2
J: No tak to je velkej… akorát pro dva….
B: Já tu mám fotky k pojistce, chceš je vidět?
J: No jasněěěěěěěěěě!!!!!
Fotky byly opravdu tragický, ožralej elektrikář co víc než blbě předělal kuchyň atd. Celý ten byt působil přepláceně a babičkovsky, talíře na stěnách, slamák, obrázky, ale co mě naprosto fascinovalo byla dřevěná sova na obývákové stěně.
J: No to je krásnej byt, přesně můj styl a ta televize, no jako nová…. Ježiš to je krásná sova, to si aspoň má papoušek s čim hrát když nejsi doma viď? No to je krásný))))))
A byt jsem chválila a chválila a Blánč se tlemila a tlemila.
B: No a co to tvé auto Jani?
J: No je to v háji, to víš, je to práce….
P: Co máš za auto?
J: Audi..
P: Tu starou 80?
J: Jo, přesně tu…
B: Hele, Pája Ti sežene třeba nový radio…
P: No a nebo přední sklo….
J: Jako seženeš… jako zadarmo?
P: No jo)))
..řekl hrdě
J: Aha, je mi to jasný, to jako berete i přední skla?
P: No
J: A nešel jsi náhodou teď kolem takové modré fabie? Já jen abych se cestou nedivila že ty větráky foukaj nějak moc a nejdou ubrat….
B: Tak Pájo to bys jí měl vzít i zadní sklo, ať jí to profukuje, takovej kabriolet ale se střechou)))))
To už jsme smíchy brečely obě…..
J:Hele já budu muset jet, mamina mě zabije, zas budu mít zaracha jak posledně…
P: Ti dává zaracha?
J: Jo, furt…
P:Tak jo…
J: No a tak chodíme spolu nebo ne?
P: No já nevim asi jo….
J: Tak jo, ale ne že tu budeš Blanku ohrabávat až odejdu!!!!
P: Néééééé
J: No tak jo, já ti teda věřim…
Rychle jsem se zvedla a utíkala ke dveřím páč jsem se bála, že mi bude chtít dát pusu na rozloučenou a to bych asi neunesla psychicky.
J: Tak pa….
A v běhu posílala vzdušný pusy…
P: Tak ahoj
Jen co jsem vypadla, dostala jsem strašnej záchvat smíchu. Nešlo to ustát, prostě jsem umírala a cestou k autu jsem vypadala jako naprostej uchechtanej magor. Pak jsem se ještě dozvěděla, že Pájovi ujel vlak (opravdový vlak mu ujelJ)) a tak byl do rána na nádraží a čekal na další. Mě ještě psal, jestli bych ho do Kaplice nehodila, ale copak jsem mohla? Vždyť jsem přece měla zaracha…))))) Druhej den Pája ještě volal:
P: Ahoj tady Pavel
J: Ahoj Pájo))))
P: Tak jsem konečně v práci…
J: Já doma…
P: Ty jsi doma? Vždyť jsi měla mít směnu v Globusu….
J: Ehhhhmmmm, nooo, já jsem tam zavolala že mi není dobře a vzala jsem si dovolenou
P: aha tak to jo
J: No a jak to teda je, chceš mě nebo Blanku?
P: No já nevim, si to ještě musim rozmyslet, pro kterou z vás se rozhodnu…
J: Tak jestli chceš radši Blanku, tak já se nenaštvu, já vám to přeju….
P: Nééé, no my se o tobě ještě včera bavili…
J: A co jste mě drbali?
P: No já říkal že jsi taková… potrefená
J: Jako husa, jo? Tssssss
P: néééééé, to ne, taková….. taková blonďatá
J: No čím dál tim líp….
P: Néééééé, tak já už musím ahoj
J: tak Ahoj
Pak jsem to volala Blance a dozvěděla jsem se že mu řekla prakticky to samé)))) Ještě se mi Pája občas ozval, ale už ne nijak intenzivně, takže jsme na Páju docela zapomínaly, když tu náhle jsme nedávno něco řešily s Blankou a přišla mi z Pavlovo telefonu smska:
„Odkud jses ty kravo dej Pavlovi pokoj ja s nim ziju uz 4 roky. L.“ Přečetla jsem to Blance a obě výbuch smíchu, páč nám přísahal že nikoho nemá. Odepsala jsem něco v tom stylu, že je strašně šikovnej v posteli, že si to s Pájou užíváme a že jestli ho ty zvláštní polohy naučila ona tak jí srdečně děkujem… A od té doby už jsme o Pájovi neslyšely))))))
Pája
(nevíš, 27. 12. 2009 1:23)