26. 1. 2010
Můj děda už mezi námi není několik let a stejně mi chybí, jak kdyby jsem se s ním loučila včera. Od té doby mě dost trápí nespavost a tak mi někdo poradil, ať mu napíšu dopis. Tak jsem to zas jednou takhle v noci udělala... pokud se nemůžete s někým rozloučit, můžu potvrdit, že od té doby spím lépe a lépe jsem se se vším vyrovnala... Pořád s ním budu v duchu počítat a pořád budu o štědrém dnu dávat jeden talíř navíc, protože byl nejen děda, ale spíš měl v mém životě roli táty, ale už se mi vše zvládá lépe...
